O podobnosti dvojčat

Mezi nejčastější stereotypy týkající se dvojčat patří předpoklad, že si budou podobná.

Dvojčata mohou být různého pohlaví, ale mohou být i pohlaví stejného a přitom se podobat mohou, ale nemusí. Je to dáno rozdílnou nebo stejnou genetickou informací obou dětí, potažmo způsobem „vzniku“ dvojčat.


Dvojvaječná dvojčata vznikla ze dvou vajíček, která se uvolnila během jednoho cyklu a byla oplodněna. V některých případech může být uvolnění více vajíček důsledkem hormonální stimulace vaječníků, jindy k tomu dochází samovolně a příčina je spíše spekulativní. V případě IVF (mimotělního oplodnění) jsou do dutiny děložní přenesena většinou dvě embrya. Obě se sice nemusí uchytit, ale vícečetné těhotenství je v tomto případě poměrně časté.
Dvojvaječná dvojčata mají dva vnější plodové obaly. Placenty bývají dvě, ale mohou také srůst v jednu.

Jednovaječná dvojčata vznikla rozdělením embrya - pocházejí z jednoho vajíčka a jedné spermie a nesou identickou genetickou informaci.

Máte-li páreček, vaše dvojčátka jsou dvojvaječná.
Máte-li jednopohlavná dvojčátka, mohou být dvojvaječná ale i jednovaječná.



„Vaječnost“ lze do 8. týdne těhotenství rozpoznat ultrazvukovým vyšetřením. Dvojčata, která mají jeden vnější plodový obal, jsou vždy jednovaječná. Určité procento jednovaječných dvojčat má ale dva vnější plodové obaly obdobně jako dvojvaječná dvojčata. Placenta může být v tomto případě jedna – vzniká srůstem dvou samostatných placent, nebo mohou být dvě – vypadá to tedy stejně jako u dvojvaječných dvojčat.

Jednovaječná dvojčata mají obdobné tělesné znaky – barvu očí, vlasů, rysy obličeje, výšku atd. (Čerstvě narozená miminka nemusí být stejná. Mohou se lišit například velikostí. Podobnost tělesných znaků je dobré posuzovat až po druhém roce života.) Uvádí se, že se jednovaječná dvojčata často podobají i po stránce duševní.
Jednovaječná dvojčata mají na rozdíl od dvojvaječných stejnou genetickou informaci. Vaječnost se dá stoprocentně určit pomocí vyšetření DNA dětí.


Zajímavosti:
Příčina vzniku jednovaječných dvojčat - rozdělení oplozeného vajíčka, je v podstatě neznámá.
Identická neboli jednovaječná dvojčata mají stejnou genetickou informaci, vykazují podobné tělesné znaky, mají stejnou krevní skupinu. Otisky jejich prstů jsou sice podobné, ale stejné nejsou.
Vznik jednovaječných dvojčat není dědičná záležitost.
Původ dvojvaječných dvojčat má různé příčiny. V některých případech (tam kde prokazatelně nebyla příčinou jejich vzniku například hormonální léčba apod.) může dědičnost hrát svou roli. Dvojvaječná dvojčata se dědí v mateřské linii.
Dvojvaječná dvojčata sdílejí přibližně 50% genetické informace stejně jako běžní sourozenci.
Dvojvaječná dvojčata nemusí vzniknout ve stejný okamžik a dokonce nemusí mít stejného otce. Dojde-li k něčemu takovému, říká se tomu odborně heteroparentální superfekundace - oplození (v těhotenství) různými otci.
Jednovaječná dvojčata představují třetinu všech dvojčat. Dvojvaječná jsou dvakrát častější než jednovaječná.
Poměr narození jednovaječných dvojčat k běžným porodům zůstává stejný. Nemění se v závislosti na věku matek, místu, národnosti apod.